Autor blogu: Noboru, muž. Spoluautorka: Lenka, žena.

Ruka Osudu - 3. část

20. prosince 2009 v 13:56 | 斎藤 昇 |  Povídky

Kapitola III. - Tajemná místnost



Přešli jsme z kuchyně opět do toho zvláštního pokoje. Mars mi pokynul, abych se posadil do křesílka vedle postele. Přišel ke mně, ale nepokračoval v předchozí činnosti. Jen se na mě podíval a pak vylezl na postel. Stoupl si na špičky a sáhl na strop. Prvně jsem si myslel, že mi dokazuje, že je vážně větší, než já. Byl větší asi o půl hlavy, možná víc. Ale pak jsem viděl, jak sáhl po nějakém kolečku na provázku a z docela velké černé rule, které jsem si předtím vůbec nevšiml, se začal pomalu odmotávat nějaký rudý závěs. Marshall ho natáhl až do první západky, v klidu slezl z postele a opět se chopil té obří žaluzie, která příčně půlila celý pokoj. Natáhl ji až k zemi a tam za čtyři poutka připevnil látku k háčkům v podlaze. To jsou vymoženosti. Nejspíš nechce být rušený, když spí. Ale kdo by ho rušil, bydlí tu sám. Tak mu třeba vadí to okno, které je teď v druhém trojúhelníku pokoje. Teď už ke mně přišel rázným krokem, klekl si přede mě a hlavu si položil na moje stehno. Nevěděl jsem, jak zareagovat, ale bylo mi to příjemné. Hladil jsem ho po vlasech a sledoval, jak jeho prsty objaly mé druhé stehno a tisknou ho k Marsovu obličeji. Vypadal roztomile. Jako kdyby plakal, ale ne, měl jen zavřené oči a naslouchal mému tichému dechu. Pak náhle zvedl hlavu a podíval se mi do očí.
"Já ti to nedokážu tajit." řekl a jeho záhadné oči se vážně leskly víc, než předtím.
"Ale co?"
"Je to už delší doba," odsunul se od obou mých nohou a sedl si na zem, "kdy jsem tě začal...studovat. Docela dlouho jsem se o tebe zajímal. Zajisté, že ne jenom o tebe, ale i o ostatní, ale nikdo mi nepřišel tak zvláštní, jako jsi právě ty. Asi jsem nikdy neměl vstoupit do vašeho týmu."
"Našeho týmu, to je náš tým. A kdybys tam nikdy nepřišel, mě by se nerozsvítilo, všechny moje další vztahy by končily pořádným fiaskem a nikdy bych nepoznal sám sebe. Takže žádné 'kdyby'. Takhle to má být."
"Asi máš pravdu, ale ani nevíš, jak strašně jsem se bál odmítnutí. Ze strachu jsem i nadále chodil s několika holkami, ale při jakékoliv intimní činnosti jsem musel myslet na kluky, abych se vůbec dokázal vzrušit. Nemělo cenu to takhle řešit. A že jsem to tímhle způsobem řešil skoro dva roky. Teď už jsem asi 6 měsíců nikoho neměl a je to lepší, než předstírat zájem."
"Tak to jsem netušil."
"Ani jsi nemohl, nedával jsem na sobě znát žádné emoce, nikdy."
"Pravda, vyhráli jsme, ale ty ses vůbec neradoval. Koukal jsem na tebe, ale jenom jsi hodil trenérovi rukavici, zakryl si oči před sluncem a pochodoval pryč. Do šaten. Dál už to známe."
"Ah, za to se omlouvám. Jak jsem tam po tobě vyjel. Nejsem prostě zvyklý, aby o mě někdo jevil zájem nebo mě prostě jenom sledoval. Tak proto mě to dost rozrušilo."
"To chápu. Taky bych se tak asi choval, kdybych půl roku s nikým ne...moment, s nikým jsi nechodil, nebo nespal?"
"Obojí."
"Tedy, nevím, jestli bych si tak dlouhou dobu vystačil sám se sebou."
"Jednoduché řešení. Když nebudeš masturbovat, nebudeš cítit žádné nutkání."
"Děláš si srandu?" tak takový celibát snad nemohl vydržet!
"Upřesním to. Když to nebudeš dělat tak často. Je fakt, že mě skoro každý den něco nebo někdo naštval, tak jsem na to ani neměl chuť."
"Páni, co z tebe bude."
"Jednička v házení rukavic o ploty."
"No, dobře, třeba to."
Chvíli jsme se tomu smáli a probírali se dnešním zápasem. Dlouho nám to ale nevydrželo.
"...a taky, jak Markus odpálil někam za plot a málem trefil okno toho baráku, to se mi líbilo."
"Jsi pěkně škodolibý, Viktore."
"Jenom jsem se musel smát, jak se tvářil trenér, když míček minul a zastavil se až o zeď toho domu."
"Hmm, to ano, byl to dost směšný výraz." chvíli odmlka..........notnou chvíli.
"Pojď..." řekl Marshall, vzal mě za ruku a vedl směrem k posteli.
Posadili jsme se vedle sebe a začali se znovu líbat. Vážně jsem už ztratil pojem o čase, bylo něco kolem deváté večer. Mars mi zajel rukou pod tričko a hladil můj hrudník, který se začal zvedat v rychlejším tempu. Svlékl mi tričko, které mu asi připomínalo spíš emo styl, než normální kus oblečení. Teď jsme si byli rovni. Mars totiž tričko neměl, asi mu to vyhovovalo. Pak mě položil na postel a začal pomalu rozepínat kalhoty. Zase jsem se trochu zastyděl, když je stáhl a bylo vidět, že látka na mých trenkách je značně napnutá. Líbal moje břicho, postupoval výš, až se dostal k mým rtům a vtáhl si můj jazyk do úst. Neuvěřitelně příjemný pocit. Jazykem hladil ten můj. Potom se zaměřil na moje rty a jemně je kousal. Někdy jen tak zlehka, jindy zase silně a nelítostně, až se zbarvily doběla. Pak začaly jeho ruce nečekaně sundávat moje trenky, pak ponožky a nakonec jsem tam byl úplně nahý. Zato on měl na sobě zatím všechno, co měl předtím. Zrakem přejel po mém klíně a jinak dělal, že nic neviděl. Ale já jsem si dobře všiml, jak mu začaly být kalhoty těsnější. Horlivě jsem mu je začal stahovat, nemohl jsem se nabažit toho pocitu, že ho znovu uvidím nahého a tentokrát i s jeho vlastním svolením. Zřejmě rád chodil bosý a bez zbytečného prádla, protože kalhoty byly to jediné, co měl na sobě. Trošku mě to překvapilo, ale asi to tak plánoval. Špička jeho penisu se trošku leskla. Říkám si, že na tom byl vážně stejně, jako já, protože mě ten pohled na něj vzrušil dostatečně na to, abych rukou přejel přes jeho krásně tvarovaný zadek. Přivřel víčka a vypadal opravdu neodolatelně, s tou růžovou barvou v jeho obličeji.
"Já jen chci, abys věděl, že jsem tohle už..."
"Že jsi to už dlouho nedělal, toho jsem si vědom."
"Díky."
"Za co?"
"Že mě chápeš. Někdy mi přišlo jako dobrá zábava, ani se sám sebe nedotknout. Někdy jsem to ale nemohl vydržet."
"Máš zvláštní vkus na zábavu."
"To moc dobře vím." usmál se. Pak jsme už ale nemluvili.
Hladil jsem jeho tělo. Skláněl se nade mnou a líbal mě. Byl jsem v naprostém opojení jeho vůně, jemné pokožky a něžných dotyků na pečlivě znalých citlivých místech. Potom jsem vzal do ruky jeho úd, který okamžitě nabyl na velikosti a ztvrdl. Bylo to příjemné, mít v ruce něco takového. Začal jsem pohybovat zápěstím tam a zpět. Marshall se neubránil slastnému vzdechnutí a zavřel oči. Pokračoval jsem v činnosti, ale zrychloval jsem tempo, až jsem Marse dostal skoro do mdlob. Jak? Jednoduchými pohyby. Palcem jsem dráždil varlata a jemně přejížděl po prostatě, ukazováčkem jsem mnul špičku jeho penisu. Šlo to dobře, protože mi prst klouzal po kapičkách, které mi byly odměnou za pár prvních doteků. Mars začal pohybovat pánví vstříc mé ruce a nádherně, tlumeně sténal. Posunul jsem se pod něj, nohy přes okraj postele a obličej přímo pod krásným údem, stále ještě tak moc vzrušeným. Jazykem jsem si olízl rty a vtáhl penis do úst. Chutnal tak, jak vypadal, dokonale. Mars se trochu prohnul v zádech, čímž mi zasunul penis hlouběji do úst. Začal jsem ho pomalu sát. Po chvíli dráždění jsem jazyk nahradil rukou a mlčky si naslinil prostředníček levé ruky. Nevšiml si toho, měl zavřené oči a hlavu si podpíral rukama. Byl opřený o lokty a kolena, takže jsem se ani nemusel namáhat zvedat hlavu. Přejel jsem rukou mezi jeho půlkami a vnořil prst do jeho těla. Mars zasténal. Začal jsem prstem otáčet a zasouvat ho hlouběji. Odměnou mi bylo krásné vzdychání a šeptání mého jména. Jazykem jsem se stále mazlil s jeho penisem, rty semknuté okolo jeho žaludu. Dráždil jsem jeho prostatu jak zevnitř, tak zvenku. Druhou rukou jsem sám sobě dělal dobře. Pak ať mi neříkají, že muži zvládnou jenom jednu činnost a ne víc najednou. Zasunul jsem prst až k poslednímu kloubu a kmital jím v útrobách jeho těla. Jeho dech se prudce zrychloval a já cítil, že se blíží nevyhnutelné. V pravý okamžik jsem všeho nechal. Čekal jsem, že mi Mars bude nadávat, ale ne, jenom mě posunul víc na postel a schoval hlavu v mém klíně. Záplava slastných pocitů otupila moje smysly. Má talent. Nemilosrdně mačkal má varlata. Sál můj žalud a jemně kousal, jenom tak moc, jak bylo potřeba. Jeho prsty byly tak dlouhé, že když obemkly můj penis, dotýkaly se ještě velkou částí jejich posledního článku. To mě fascinovalo. Představoval jsem si, jaké by to asi bylo, mít tyhle prsty v sobě. Dráždil mě tak intenzivně, že jsem i já cítil menší změnu a byl jsem připraven ho zadržet. Nemusel jsem ale dělat vůbec nic. Přestal. Vztyčil hlavu, podíval se na mě, nasadil nádherný výraz a provokativně si strčil do pusy ukazováček a pak i prostředníček. Tušil jsem, že se moje myšlenky (a přání) velice brzy splní. Neotočil si mě, jenom mi roztáhl nohy od sebe. Opět vzal můj penis do úst, chvíli si s ním hrál a pak si ho strčil až po kořen snad až do krku. Nemohl jsem tomu uvěřit, když tak chvíli zůstal, trochu se odtáhl a zase si ho strčil tak hluboko. To bych já nedokázal, asi bych to nevydržel, musí to být pro něj strašně nepříjemné. Ale ten pohled, to nikdy nezapomenu. Je nádherný, ať dělá cokoliv, je při tom prostě nádherný! Cítil jsem, jak se nacházím v zúženém prostoru jeho úst, vážně skoro až krku a jak jsem málem vykřikl, když polkl. Tenhle pocit už překonal všechno ostatní. Tak tohle jsem vážně ještě nezažil. Už jsem neudržel hlavu zvednutou a položil ji do polštářů. Zavřel jsem oči a jenom sténal, vzdychal a hladil Marshallova záda. Konečně vsunul jeden prst do mého těla. Nečekaně, bez otázek. Ale nebyl tam celý, tím jsem si jistý. Chvíli mě jen tak dráždil a čekal, až svaly trochu povolí. Byl to poměrně nepříjemný pocit, ale rychle jsem si zvykl a tak tedy mohl pokračovat dál. Už jen to, že jsou jeho prsty ve mě, už jenom tenhle drobný fakt mě vzrušoval ještě víc, pokud to vůbec ještě šlo. Zasunul do mě už úplně celý prst. Přesně, jak jsem čekal. Byl mnohem delší, než ty moje. Otáčel jím ve mně a pak k němu přidal i ten druhý. Musel jsem vzdychat čím dál víc, abych tu rozkoš rozdýchal. Myslel jsem, že dál to nezajde, ale ke dvěma prstům přidal ještě třetí a nemravně jimi dráždil všechna místa, které mohl.To už mě začalo docela bolet, ale tahle bolest se dá vydržet. Zasouval je tak hluboko, kam jen dosáhl a při tom všem ještě neuvěřitelně dráždil mou erekci ústy. Druhou rukou hladil moje břicho a hrudník. Bylo mi jasné, že při tomhle tempu se už dlouho nedokážu ovládat. Vzdychal jsem dost nahlas, ale ani to mi nepomohlo, pod jeho doteky jsem neměl šanci na sebeovládání. Začal se mi zrychlovat dech, prudce (a neohleduplně) jsem přirážel do Marsových úst, což mu zjevně nevadilo, protože začal zrychleně dýchat nosem a pohyboval se vstříc mému penisu. Byl jsem v naprosté extázi a ani jsem nestačil udělat žádný pohyb. Naposledy jsem tvrdě přirazil a se zasténáním vyvrcholil. Mars měl stále můj penis pevně semknutý mezi rty, ale prsty z mého těla už vytáhl. Krásný pocit, když se poslední články jeho prstů otřely o vnitřek mého těla. Slyšel jsem, jak dvakrát polkl a olízl špičku mého penisu. Částečně ochromený přívalem bouřlivého orgasmu jsem si sedl. Ovšem motala se mi trochu hlava.
"Ochutnej se, jestli chceš." zašeptal mi Mars do ucha a já ho lačně začal líbat. Olizoval jsem z jeho jazyka poslední stopy po vlastním spermatu a hladil jeho tváře. Pak jsem zformoval svoje tělo a napůl si lehl. Olízl jsem celou délku jeho penisu (jeho tělo bylo celkově dobře obdařeno krásou a vzhled také) a poté ho nelítostně kousl do žaludu. Zasyčel, ale nevím, jestli bolestí, nebo slastí, mezi kterými byla velmi tenká hranice a já to dobře věděl. Kousl jsem ho ještě jednou a to už se mu z úst vydralo dlouhé tlumené zasténání. Mnul jsem mezi prsty jeho varlata a sál jeho penis. Do hry jsem zapojil i jazyk, kterým jsem neustále dráždil žalud s jemnou kůži pod ním. Bylo vidět, že tohle opravdu už delší dobu nedělal a hlavně, že mu to nedělal nikdo jiný, než on sám. Připadalo mi to roztomilé, protože jsem měl pocit dobyvatele. Ještě chvíli jsem takhle pokračoval dál, dokud se jeho dech nezrychlil natolik, že i já opět přidal na rychlosti. Nádherně vzdychal. Na hlavě jsem ucítil jeho ruku, která na ni začala zlehka tlačit. Pochopil jsem, že chce víc, mnohem víc. Sundal jsem mu ruku z mé hlavy a ujal se ho podobně, jako on mě. Zasouval jsem si penis po částech do úst, až jsem s údivem zjistil, že ho mám téměř celý. Zase jsem se vrátil a pak znovu pokračoval v hlubokém dráždění. Byl jsem z toho trochu vedle, bál jsem se, že by se mi mohlo udělat špatně. A moje obavy se naplnily. Sám pro sebe jsem zaklel a rychle nechal ten tvrdý úd vyklouznout z úst. Necítil jsem se nejlíp.
"Opatrně, nemusíš tolik." ozval se tichým hlasem Mars, když jsem se uklidnil a podíval se na něj výmluvným pohledem. Už to bylo dobré, nic se nestalo. Teď už jsem ústy dráždil raději jenom jeho vlhký žalud a o zbytek toho krásného penisu se postarala moje ruka. Netrvalo to dlouho a Marsův dech se zase začal zrychlovat. Přidal jsem na tempu a pevněji semkl prsty. Hřbety mých kloubů se v té rychlosti dotýkaly slabin. Mars začal sténat a lehce mu cukaly nohy, když jsem se dotkl naprosté špičky jeho penisu. Cítil jsem, jak mi ten úd začal v ústech pulzovat, udělal jsem poslední pohyb rukou a začal dychtivě sát. Měl jsem co dělat, abych se stačil uklidnit a navíc se postarat o Marsův orgasmus. Chuť to byla opravdu...divná. Ne zrovna nejlepší, ale v tuhle chvíli jsem si musel přiznat, že tohle není zas až tak špatné. Když vyvrcholil, dal si ruku na ústa, aby utlumil zvuky, deroucí se mu z plic. Ale i tak jsem zřetelně slyšel, jak sténá. Nějaké množství spermatu jsem už zachytit nedokázal a rozetřel ho prsty po Marsových slabinách. Ten se pak vyčerpaně položil na postel. Nemyslel jsem si, že právě tohle mi bude odměnou za dnešní výhru. Na nočním stolku jsem viděl krabičku s ubrousky, tak jsem si jich několik vzal a očistil jak sebe, tak i Marse. Měl pořád zavřené oči. Nechtěl jsem ho rušit, jenom jsem se na něj díval. Vypadal zvláštně. Růžový odstín v jeho obličeji se zatím nevytrácel a rty zůstaly rudé. Lehl jsem si vedle něj a díval se, jak tiše dýchá. Moc jsem toho neviděl, byla tu docela tma, ale i to chabé červené světlo z lampy mi stačilo. Rukou jsem si podepřel hlavu a druhou Marse hladil po vlasech. Byly jemné, ale vlhké od potu. Otevřel oči. Jasně jsem v nich rozeznal záblesk štěstí. Odrazilo se v nich i malé zaváhání, snad jen malé.
"Proč až teď?" zašeptal tiše a pohladil mě po tváři.
"Nerozumím..."
"Proč jsem ti nic neřekl. Celé čtyři měsíce a pár dní. Mlčel jsem a utápěl se ve zklamání."
"Třeba byl strach silnější. Ale jsem rád, že jsi dal najevo zájem."
"I tak je to pozdě."
"Pozdě na co?" nechápal jsem, jak to myslel. Mluvil o promrhaných čtyřech měsících? Nebo o čem?
"Měl jsem se ti přiznat už dávno. Místo toho jsem prostě jenom sledoval tebe a Danielu. To mi nebylo nejpříjemnější, takže asi chápeš, proč až teď."
"Kdybych to o tobě věděl, myslíš, že bych byl teď s tebou?"
"Ne."
"Hmm, to je asi správná odpověď. Tady aspoň vidíš, že jsme vážně jenom loutky, které ovládá ruka osudu."
"Začínáš básnit?"
"To mám z tebe, kdo by nezačal básnit, zvlášť po tom, co jsem teď zažil?"
"Viktore, řekni mi, jak jsi tenhle den myslel?" v jeho hlase byly slyšet obavy. Řekl jsem pravdu.
"Jako celkovou změnu mého života. Jsi zakázané ovoce a právě jsem poznal, že to chutná opravdu nejlíp."
"Kdyby tě slyšeli přátelé. Asi by tě rovnou ukamenovali."
"Nejsme ve středověku. Já tě tajit nechci. Jestli to nepochopí, tak nebyli dobrými přáteli."
"Už mluvíš jako já. Ale přemýšlej. Řekneš jim o nás a co udělají oni? Trenér tě vyrazí z týmu, mě následně taky, už si ani neškrtneš u přátel, ve městě budeš za buzeranta, co se zapletl s tím 'divným'. To snad nechceš."
"Uznávám, že by to byl konec se vším, co jsem kdy měl, ale pochop ty mě. Mám teď tebe, nezáleží, jestli budu hrát baseball nebo ne. Zamilovat se do kluka, navíc do tebe, to je něco jiného než do holky. Je to malý zázrak. Nevím, jak to popsat."
"Zamilovat? To...ne."
"Já...Nemáš mě rád? Ty mě tu nechceš?" začal jsem panikařit. Snad nejsem jen kluk na jednu noc.
"To jsem neřekl. Jenom jsem z toho trochu vedle. Proč bych tě ale neměl mít rád? Proč bych pak s tebou tohle dělal? Já nejsem děvkař, tohle nedělám s každým!" začal zvyšovat hlas.
"Promiň. Tak jsem to nemyslel. Dlouho ti asi nikdo neřekl, že tě má rád, viď?"
"Ne, to ne. Ale..."
"Já tě mám rád. Jsem si jistý, že tě brzy začnu i...začnu tě milovat." vážně jsem to řekl? Je to pravda?
"Říkáš to jen tak. I kdybych se snažil sebevíc, stejně mě jednou opustíš." odvětil zklamaně Mars a zavřel oči.
"Vždycky jsem věřil na pravou lásku. Co když je tohle ona?"
"Možná ano...Jenže...co když ne?"
"To bych neřekl. Vím, co cítím a vidím, jak se teď červenáš...A taky vím, že chci víc, než jen s tebou dělat tohle. Chci s tebou chodit ven, do kina, usínat vedle tebe...milovat se." Proboha! Teď mě bude nenávidět. Natvrdo jsem mu řekl, že ho chci snad znásilnit či co jsem tím, sakra, myslel!
"Dost. Neříkej mi to, nebo budu jako rajče," schoval si hlavu do dlaní. Ještě jsem zahlédl, jak úplně zrudl, "nemůžeš mi říkat, že se se mnou chceš milovat. Sex je pro mě nějakým způsobem...zvláštní." řekl, ale stále měl obličej ve svých dlaních.
"Pokud chceš říct, že sex je pro tebe jako rituál, tak to beru, protože pokud na tohle mezi námi dojde, budu to brát jako důkaz toho, že se navzájem milujeme."
"Viktore, proč? Proč uvažuješ tak stejně jako já?" usmál se mezi slovy Mars.
Neodpovídal jsem, jenom jsem se lehce pousmál a vzal jsem do rukou jeho zápěstí a oddálil je od obličeje. Políbil jsem jeho rty, nikam jsem nespěchal, jen tak jsem si užíval jeho osobité vůně. Převalil se na mé tělo, sáhl po přikrývce a zakryl nás před světem. Hlavou mi probleskla myšlenka, jestli jsem opravdu při svých slovech nezapochyboval o naší...lásce. A opravdu ho dokážu milovat? Snad ano, protože už teď jsem do něj blázen. Stejně, čím víc bych si ho odpíral, tím víc bych po něm toužil. Zpětně jsem si vybavil, co se v posledních minutách odehrálo. Příjemně se mi zachvělo celé tělo, když jsem v myšlenkách došel až k momentu, kdy prsty vstoupil do mého těla. Ten pocit snad nikdy nedokážu popsat. Toho bych se s Danielou asi nikdy nedočkal. No tak, Viktore! Na co to zase myslíš?! Právě tě tu líbá až mysticky působící krasavec a ty se tu zaobíráš bývalou? Idiote, jak můžeš! Koukej na ni zapomenout a soustřeď se na fakt, že teď jsi zadaný. A tvůj přítel není jen tak někdo.
Pomalu jsem se z myšlenek dostával do reality. Marshall mě přestal líbat, lehl si a zabořil hlavu do polštářů. Doplazil jsem se k němu a položil si hlavu na jeho hrudník. Všiml jsem si, že si zřejmě holí chloupky na břiše i v podpaží, protože měl úplně jemnou kůži. Přišlo mi to zvláštní, přeci jenom ve mně ještě zůstaly nějaké ty heterosexuální vlastnosti, kdy jsem já byl tím, kým je teď Marshall a Daniela ležela tak, jak teď já. Bylo mi ale příjemněji takhle a s touto společností. S mým andělem temnot. Jak se teď ale budu dívat na kluky? Nebude mě vzrušovat pohled na jejich těla, až budou ve sprchách po zápasech? Kdo ví...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jelikož jste navštívili blog,

klikněte zde, prosím :) 100% (87)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama