Autor blogu: Noboru, muž. Spoluautorka: Lenka, žena.

Padající Sny - 2. část

6. ledna 2010 v 17:46 | 斎藤 昇 |  Povídky
Kapitola II. - Hra na schovávanou

A náš malý podfuk byl právě zahájen. Nate pelášil a já v závěsu za ním. Slyšel jsem, jak mi adresuje nějaké nadávky, tak jsem mu to oplácel a vyhrožoval mu. Když jsme vybíhali po schodech do školy, stačil jsem si všimnout udivených a zároveň pobavených výrazů všech, kdo nás viděli, včetně profesora Smithe, který šel právě domů. Absolutně jsem netušil, kam to vlastně ten blázen míří, ale běžel jsem za ním. Vyběhli jsme schody, proletěli pár chodbami a pak Nate zahnul za roh. Vyřítil jsem se za ním a neuvědomil si, že to je právě ta směšná školní slepá ulička. Nathan se opíral o zeď, mě ale v té rychlosti uklouzly mokré boty, jak jsem se snažil zabrzdit a doslova jsem se sklouzl po naleštěné podlaze až k němu. Surově jsem ho přimáčkl na kamennou zeď. Zvedl jsem hlavu a moje oči vyhledaly ty jeho. Chvíli jsme na sebe jenom zírali. Pak mi došlo, že mě drží za záda a já se opírám o jeho tělo. Dýchali jsme dost rychle, jak jsme běželi přes půlku školy. Teď jsem byl vážně vyveden z míry.
"Ehm..." řekl po chvíli mlčení Nate.
"Sklapni! A pusť mě."
Chtěl to udělat, jeho ruce ale svého pána nebyly s to poslechnout. Nevím, proč jsem to udělal, ale sklonil jsem hlavu a tváří se otřel o jeho zčervenalé líce. Cítil jsem to horko, které z něho sálalo.
"Co to sakra....." začal se vzbouzet.
"Řekl jsem, ať jsi zticha." zasyčel jsem mu do ucha. Proč jsem to sakra udělal? Bylo mi jasné, že ač nechci, něco mě k tomu klukovi táhne. Ale mě se líbila Linzy!....Ano, správně. Líbila, teď už to není ona, kdo se mi líbí.
"Hele, co to děláš?" zeptal se Nathan a snažil se mě odstrčit. Nenechal jsem se. Podíval jsem se mu do očí.
"Prosím, nebraň se mi. Aspoň jednou ne."
"Ale...tobě přeskočilo?! Jsi snad..."
Nic už nestačil říct. Moje ruka mu znemožnila pohnout rty. Díval jsem se do těch zelených očí, které na mě upíraly nevěřícný a zmatený pohled. Viděl jsem v nich ještě něco jiného. On se mi prostě nemohl bránit, protože...nechtěl. Viděl jsem na něm, že je stejně zmatený, jako já, ale dobrým znamením bylo už i to, že mě ještě nekousl do prstu a že jeho ruce stále ještě svírají moje tělo, teď ale sjely na boky.
Vyprostil svá ústa z mého sevření a jenom tak tiše oddechoval. Pak pronesl líným hlasem.
"Proč to dělám? Proč ty? Důvod...?"
"Nevím. Ale ani mě to nezajímá. Já jenom..." nedořekl jsem.
Jeho rty zahltily ty moje a trochu křečovitě je líbaly. Zavřel jsem oči a polibky mu opětoval, co nejlépe jsem uměl. Vtáhl jsem jeho jazyk do svých úst a hladil ho tím svým. Neodtáhl se. Byl o něco menší, než já. Cítil jsem, jak jeho ruce rozepnuly moji bundu a přitáhly si moje tělo k jeho. Pak se naše rty oddělily.
"Stačilo ti to? Už jsme si vyrovnaní? Mohl bys mě pustit!"
"Ehm, maličkost, Nate, ale ty držíš mě, ne já tebe. A mimochodem, tohle nebylo oplácení mé laskavosti."
Nate se na chvíli zarazil. Uvědomil si, že jsou to jeho ruce, kdo nás tak těsně spoutává.
Sklonil hlavu a položil ji na moje klíční kosti. Krásně voněl. Měl rozepnutou bundu, ještě dřív, než jsme se ocitli v této prekérní situaci. Nasládlá vůně zaplavovala můj mozek a otupila moje smysly. Zavřel jsem oči. Dychtivě jsem nasál tu překrásnou vůni a rukama zajel do jeho vlasů. V tu chvíli jsme za sebou uslyšeli dusot nohou a nějaké hlasy. Odskočili jsme od sebe a jako na povel, jako bychom to měli předem domluvené jsem se přimáčkl ke zdi, pokynul Nateovi a ten mě chytil za obě rozepnuté strany bundy, druhou ruku sevřel v pěst a mířil s ní na můj obličej. Připravoval jsem se na další ránu, tak důvěrně známou, ale nic nepřišlo. Pár lidí, kteří už k nám stačili přiběhnout se zastavilo a pozorovalo, co se bude dít.
"Víš, co, nech ho, on za to stejně nestojí. Pojď radši s námi, jdeme do baru. Toho mrzáka tu nech." řekl jeden z nich.
"No jasně, nechám ho tu, ale nejdu s vámi, chci si ještě něco zařídit." podotkl Nate, pustil mě a odešel.
Bylo mi jasné, že bych měl jít za ním. Potřeboval jsem vědět, co mělo znamenat to všechno, co se v téhle chodbě stalo. Musel jsem znát pravdu.
Vyčkal jsem, až všichni odejdou a pak zamířil rovnou k jeho pokoji. Dveře byly pootevřené. Vešel jsem do místnosti a viděl, jak Nate sedí na stole a dívá se ke dveřím. Teď už na mě.
"Hned jsem věděl, že tě tu můžu co nejdřív čekat. Rád bych zjistil..."
"...co to mělo znamenat?" dořekl jsem za něj, zavřel dveře a zamkl. Nevšiml si toho.
"Ne...já, to jsem nechtěl vědět." začal se zadrhávat, asi jsem ho vyvedl z míry.
"Máš tu dost teplo, nechtěl by sis sundat tu bundu?"
Odpovědí mi byl lehký úsměv, přistoupil jsem k němu blíž a sám mu začal sundávat bundu.
Jak seděl na dřevěném stole, měl nohy ve vzduchu a tak se sotva držel na svém místě. Ten kus teplého oblečení jsem ledabyle pohodil na zem a svou bundu stejně tak. Konečně jsem měl odvahu udělat něco, co by mě s mužem (a už vůbec ne právě s tímhle) vůbec nenapadlo. Spíš bych to udělal s Linzy, ale ta nejevila zájem a už se ani snažit nemusela.
Ruce jsem ovinul kolem Nathanova pasu a přitiskl si jeho tělo k sobě. Díval jsem se na něj, jenom jsem se díval.
"Chceš nás skrývat, že?" zeptal jsem se chraplavým hlasem.
"Ono tu je něco, co bychom měli skrývat?" jeho otázka mě bodla jako tisíce jehel.
"Tak co to mělo znamenat?! Jenom úlet, nic víc?" začal jsem se smutně rozčilovat. A sevřel jsem ho pevněji.
"Co myslíš? Co to asi bylo?"
"Aha, koukám, že tady jsem zbytečně." pustil jsem ho a kvapně zamířil ke dveřím.
"Ne! Nikam nechoď. Já...omlouvám se. Zůstaň."
"Ty se mi omlouváš? Copak ty se dokážeš i omluvit?"
"Nechme toho. Já nejsem ten hajzl, za koho mě máš. Je to jenom maska, ale ne před tebou. Zkus mě poznat."
"Stejně mi nedovolíš, abych udělal cokoliv, když jsi s tou svou partičkou. Je to všechno? Můžu jít?"
Nate seskočil ze stolu a přihnal se ke mně. Nekompromisně mě uvěznil mezi deskou dveří a svým tělem.
"Už...nikdy, nikdy neříkej takové věci!" dýchal mi do obličeje a bolestně tiskl ke dveřím.
"Tak se rozhodni. Nemůžu, já nedokážu skrývat co...cítím."
"Lásku? Přátelství? Nebo snad nenávist?" podivné otázky, na které jsem neznal odpověď.
"Řekněme...náklonnost. Mám...mám tě svým způsobem rád."
"Svým způsobem?"
"Prosím...nech už toho. A nech mě odejít."
Zůstal koukat, ale jeho stisk nepovolil. Začínala mě tlačit žebra, špatně se mi dýchalo.
"Pojď ven. Uděláme zase malý divadýlko. Chci vidět, jak se budou tvářit."
"Já si nechci hrát. Chci znát odpověď. Budeš se za mě stydět? Chceš to skrývat?"
"Ty jsi vážně idiot, viď? Ty blbe, já nic neskrývám. Já chci, abys udělal, co ti říkám. Uvidíš, jak to dopadne."
"Fajn, ale pusť mě, nebo ze mě budeš mít kompot."
Zasmál se a stisk rázem povolil. Došel pro bundy, oblékli jsme se, já odemkl a hurá před školu.
Když jsme vyběhli ven, začal do mě Nate lehce šťouchat a komentoval, že už se na nás začínají skoro všichni dívat. Nechápu, co měl v úmyslu, těsně vedle nás stála ta jeho parta.
"Hej, Nate! Co to zase děláš s tím Fénixem?" zavolal jeden z nich a já pochopil, že díky rudým vlasům jsem dostal přezdívku Fénix. To není špatný.
"Coby? Hrajeme si." všichni nevěřícně zírali, když Nate poodběhl se mnou v patách a metal po mě sněhem, který za běhu sbíral ze země. Kličkoval a pak se náhle zastavil, čímž způsobil, že jsem do něj vší silou vrazil a oba jsme spadli do nadýchaného sněhu.
"Říkal jsem, že nejlepší cesta k odhalení je hra?"
"Ne, to jsi neříkal." odpověděl jsem zadýchaně a povalil ho tak, že jsem na něm teď seděl.
"Jdeš na to nějak rychle, takhle jim bude hned jasný, že spolu něco máme."
"Jo? Jeden polibek? To toho máme fakt hodně." řekl jsem s ironickým úšklebkem na tváři.
"Tak to jsi přehnal, chlapečku."
Nate se převalil a naše pozice se vyměnily. Stačil jsem ještě zahlédnout, jak k nám už doběhla ta partička korunovaných magorů.
"Co to sakra děláš?!"
"Zbláznil ses? Máš ho pořádně praštit!"
Všichni nevěřícně koukali na tu podivnou scénku před sebou.
"Já nikoho mlátit nebudu. Rozhodně ne někoho, kdo mě před chvílí zachránil." odpověděl rázně Nate.
"Jak jako?"
"Dostal jsem pořádnou nakládačku od těch vašich rivalů, co s nimi máte potíže. Vyhrožovali mi, že to odnesu za vás všechny, kdyby Jasper nepřišel, mohli byste mě rovnou vzít do márnice."
"Jo tak on je to najednou Jasper...Nějak moc vděčně mu to oplácíš."
Nate už byl dávno na nohách, já se zvedl taky a viděl jsem, že se tváří dost naštvaně.
"Mám nápad. Končím u vás. Podívej se na můj ksicht! Nehodlám mít pořád nos nakřivo, jenom proto, že vy nejste schopný si s nimi vyřídit SVOJE záležitosti! S tím nehodlám dál pokračovat." dal důraz na slovo svoje.
"No jasně, tak si běž, nám je to jedno." ozval se Jack, který byl nejblíž.
"Já půjdu, nerad bych od vás ale odešel ve zlém. Řekl jsem jim, ať vás raději nechají. Zmínil jsem se o tom, že by nemuseli dopadnout dobře. Že máme tajnou zbraň. Asi to pochopili, když se tam vyřítil Jasper. Ani se nestačili vzpamatovat, jak kolem sebe máchal rukama."
"Fajn, tak si to užívej s tím svým milencem, třeba ti půjdu za svědka."
Do toho už se vložila Linzy s nějakým klukem, usoudil jsem, že je to ten její přítel a raději táhl Natea pryč.
Takže to shrnu. Nate už není členem party patolízalů, náš "vztah" se už provalil a mě záleží na tom, abych se nemýlil ve svých citech k Nathanovi. Snad to s ním myslím vážně, protože fakt, že se ze mě stal v několika minutách gay, mě nijak nepotěšil. Ale co, nebudu to řešit. Nejlepší bude, když teď zalezu do svého pokoje.
"To byla paráda. Viděl jsi, jak se všichni dívali? Prostě skvělý!" začal jásat Nate, když jsme byli před schody k ložnicím.
"Jo, to se fakt povedlo. Hele, já půjdu k sobě. Chci se převléct, mám všechno mokrý."
"Tak to za tebou přijdu. Jdu udělat to samý."
Nechtěl jsem, aby přišel. Potřeboval jsem si všechno pořádně rozmyslet, ale už nebyl čas. Zašlo to příliš daleko. Ten jeden polibek znamenal víc, než jsem si byl schopný připustit. Měl jsem jen málo času na převlečení. Chtěl jsem se ještě osprchovat, ale na to kašlu, teď si musím promyslet, co bude dál. Proč ale tak náhle změnil názor na mě? Nevodí mě jenom za nos? Ne, to je hloupost! Takhle to není. Podle toho, jak se na mě v té slepé uličce díval soudím, že je na tom stejně. Konečně jsem došel do svého pokoje. Bundu jsem hodil na topení a všechno ostatní oblečení šlo rychle dolů. Chvíli jsem se jen tak nahý nahříval u radiátoru. Pak mě začal pálit zadek od toho horka a raději jsem se šel obléct. Nebo mě Nate uvidí v celé své kráse. Skoro jsem to předpověděl. Jakmile jsem zapnul zip u kalhot, nečekaně se otevřely dveře a dovnitř vtrhl už převlečený Nate a zíral na mě.
"Slušnost je zaklepat, to tě doma neučili?"
"Ne, to mě neučili. Nebo možná jo, ale to víš, já jsem myšlenkami někde jinde."
"Zavři dveře a zamkni, nemám rád, když mi někdo vrazí do pokoje."
"Jo, to vidím. Úplně zuříš." zašklebil se a udělal, co jsem řekl.
"Ty se nikdy nezměníš, že ne?......Ovšem, ne, neměň se, takhle je to větší zábava."
Sotva jsem to dořekl, chtěl jsem sebrat čisté tričko z postele, ale ucítil jsem něco, co mě přinutilo nechat všeho.
"Myslím, že jsem si ujasnil, co vlastně chci. A seru na to, jestli mě pak budou pokládat za teplouše."
"Přesně to ale jsi."
"Chlapče, ty si zatraceně koleduješ. Nepokoušej svoje štěstí."
"A ty mi řekni, proč jsi tak najednou otočil."
Jeho ruce mě chytly za hrudník a lokty sevřely můj pas. Cítil jsem jeho dech za krkem, musel jsem zavřít oči a doufat, že mi odpoví pravdivě. Doufat, že mi vůbec odpoví.
"Nevím. Asi je to tím, že jsem ti z očí vyčetl všechno, na co jsi v té chodbě myslel."
"Správná odpověď, nápodobně."
Pak už jsem ale cítil jak se jeho tělo přitisklo k mým zádům a jeho prsty se nořily do mé kůže. Zvrhle jsem si přál, aby mi v ní zanechaly jenom krvavé stopy. Otočil jsem se k němu a sundal šedomodré tričko s takovou dychtivostí, až to i mě překvapilo. Odměnou za tenhle nešikovný manévr mi byly nehty, které přejely po mých zádech a nepochybně za sebou zanechávaly červené stopy. Děsilo mě, jak přesně odhadl, co se mi líbí. Rozepnul jsem mu zip u kalhot a to samé udělal se svými kalhotami. Trochu se napřímil a vtiskl mi letmý polibek. Neovládl jsem se. Prostě jsem to nevydržel a začal ho líbat tak, jak předtím ve slepé uličce. Jeho jazyk se prodral přes mé zaťaté zuby a v tu chvíli mi bylo jasné, že to zjevně nezůstane jenom u polibků. Hladil mě po zádech a já využil situace, kdy nemohl nic namítnout, sáhl jsem do rozepnutých kalhot a jenom čekal, jaká bude jeho reakce. Nepatrně sebou škubl, asi nečekal, že tohle udělám. Stáhl jsem mu trenky asi do půlky jeho penisu, stejně tak sobě. Nezmohl se na jediný pohyb a to se mi rozhodně hodilo. Přitiskl jsem boky k jeho obnaženému údu a začal jimi nepatrně pohybovat. Stále ještě jsem ho líbal a tiskl si jeho tělo na svoje. Z úst se mu vydral tichý sten a zanikl v těch mých. Potom se pomaličku odtáhl a díval se mi do očí.
"Je mi jasné, že bude něco víc, ale jestli mi něco uděláš, dostaneš pořádnou ránu, na kterou jsi ode mě zvyklý, rozumíš?"
"Abys nekecal." procedil jsem mezi zaťatými zuby a zvedl ho za zadek tak, že se mě musel chytit kolem krku, aby nespadl. Posadil jsem ho na stůl tak, jak seděl před chvílí ve svém pokoji. Líbilo se mi to, chtěl jsem ho tak vidět ještě jednou.
Mezitím jsem vzal všechny polštáře z prázdné postele (byly tam asi čtyři) a naskládal je kolem zdi u mé postele, kde jsem spal. Znovu jsem přišel k Nathanovi a rozhodl se, že nechám násilí stranou. Položil jsem ho na stůl a stáhl mu zbytek oblečení, takže přede mnou ležel zcela nahý. Sedl si a díval se, jak si sundávám i já všechno to, co jsem si před chviličkou narychlo natáhl. Nate se usmál a změřil mě celého pohledem.
"Mám to ale štěstí, že jsem tě nikdy nenakopl do rozkroku. O co všechno bych přišel..."
"O nic bys nepřišel, ale rozhodně bych ti za to nepoděkoval."
"Jaspere, ani nevíš, na jaké ohavnosti právě myslím."
"Možná, že vím. Raději ale nebudu mluvit o svých myšlenkách."
Nate svěsil nohy ze stolu a cupital k posteli. Lehl si na ni a čekal, co udělám. Přišel jsem k němu, sedl si na postel a přejížděl po jeho krásné kůži. Když jsem se nad ním sklonil, abych ho políbil, rozprostřela se kolem jeho obličeje záplava rudých vlasů, které vypadaly nádherně na jeho poněkud delších černých vlasech, nebyly ale delší, než ty moje. Já si je záměrně nechal vyrůst někam pod prsa. Chtěl jsem je mít až k bokům.
"Přestaň mě tak dráždit. To se nedá." začal bezmocně sténat a stáhl si mě na svoje tělo. Jeho prosbám jsem vyhověl. Odstrčil jsem peřinu a tak napůl jsem si lehl v poloze, kde jsem měl obličej mezi jeho koleny. Díval se na mě pohledem zastřeným touhou. Teď už jsem věděl, že tohle není jenom nějaká hra.
Pohodil jsem hlavou a vlasy hodil na stranu. Nate určitě tušil, k čemu se chystám a nepatrně pohnul boky. Toho jednoduchého pohybu jsem si nemohl nevšimnout.
Sklonil jsem hlavu do jeho klína a jazykem přejel po celé délce toho vztyčeného údu. Venku už byla skoro tma, takže jsem viděl pěkně modře. Nate ještě jednou udělal ten laškovní pohyb pánví a já ještě jednou olízl okraje jeho žaludu, na jehož špičce se v tu chvíli zaleskla kapička touhy. Olízl jsem si rty a nechal ho, aby se vnořil do mých úst. Nechtěl jsem to udělat já, chtěl jsem, aby to udělal on sám. Chvíli jsem jen tak olizoval jeho žalud a pak mi nešetrně přirazil do úst. Málem jsem ten pohyb nerozdýchal, ale jakmile jsem se trochu vzpamatoval, rukou jsem ho pořádně plácl přes břicho. Jenom se zasmál, ale už se trochu krotil. Levou rukou, kterou jsem ho předtím držel za zápěstí, jsem dráždil jeho prostatu. Ozvalo se tiché zasyčení a sténání, když jsem přešel k varlatům a nemilosrdně je mnul mezi prsty. Pak mi jeho ruce odtáhly hlavu od jeho klína. Nohama mě chytil za zadek a přitáhl k sobě. Líbal mě, kousal do rtů a stupňoval tak moje vzrušení. Donutil mě posadit se a sám se v polovičním ležení začal zabývat mnou. Zavřel jsem oči, mírně zaklonil hlavu dozadu a pootevřel pusu, abych dal volný průběh svým vzdechům. Přesně věděl, že na mě se musí tvrdě. Nechápu, jak tohle mohl vědět, ale bylo mi to jedno. Dělal přesně to, co jsem měl rád a co jsem zažíval tak málo. Kousl mě do špičky žaludu. Asi třikrát to zopakoval, když viděl, jaké to na mě nechává následky. Moje pravá ruka se neovládla a propletla svými prsty ty nádherné černé vlasy. Tlačil jsem ho stále níž, dokud se mi nevzepřel. Nechal jsem toho, ale ruku jsem neodtáhl. Druhou jsem se pevně zapíral, v tomhle stavu bylo těžké udržet rovnováhu. Špičkou jazyka přejížděl přes otvor na vrcholu mého penisu a zkoušel, kam se dostane. Už jsem to nevydržel a pomalu hladil jeho záda, boky a pak zadek. Naslinil jsem si prst a vnořil ho do jeho těla. Ozvalo se zasténání a jeho svaly se mi sevřely kolem prstu. Pak odtáhl hlavu a opět mě začal líbat. Trochu jsem se napřímil, abych se už nemusel zapírat rukou, chytil ho za krk a přitáhl si jeho hlavu co nejblíž to šlo. Nemilosrdně jsem drtil jeho rty a sál jeho jazyk. Vytáhl jsem prst z jeho těla a soustředil se teď jenom na ty dychtivé rty, které dokázaly tak skvěle líbat.
"Pojď už do mě..." zašeptal mi do ucha, do kterého mě taky jemně kousl, když se vyprostil z toho polibku.
Začal jsem se mírně chvět, netušil jsem, že by se tak ponížil a nechal mě, abych to byl já, kdo bude udávat tempo. Rozhodně mi to ale nebylo proti srsti. Schoulil se do mé náruče a cítil jsem, jak zavřel oči a vyčkává. Nechal jsem ho tak, hladil jsem ho po vlasech. Bylo mi jasné, že se připravuje na to, co má přijít.
"Nemusíme to dělat, jestli nechceš." zašeptal jsem do ticha.
"Chci, ale...nikdy jsem..."
"To já přece taky ne. No tak, rozhodni se sám, jestli ano nebo ne."
Chvíli bylo ticho. Nate se ještě víc zabořil do mého hrudníku a rukama si k sobě tiskl mé tělo. Připadalo mi to, jako bych ho znal už věčnost. Proč, to nevím, ale doufal jsem, že na své kůži ucítím vlhkou stopu slz. Asi jsem divný, ale nějak jsem zatoužil po tom, abych někoho mohl utěšovat. Z uvažování mě vytrhla bodavá bolest na pravém boku. Nathan se mě pokusil pohladit a místo toho mi způsobil další bolest, na kterou jsem už skoro zapomněl. Zasyčel jsem a prudce vydechl. Nate rychle zvedl hlavu a ustaraně se na mě podíval.
"Co? Co se děje? Udělal jsem něco?"
"Nic, mám na žebrech modřinu, nic to není."
"Tu jsem ti udělal já, že jo?"
Nechtěl jsem mu odpovědět. Byla to pravda. Tu modřinu mi udělal on, stejně jako mi zlomil nos, natrhl ret a způsobil několik dalších modřin.
"Promiň. Omlouvám se, prosím, prosím..."
"To je v pořádku, neomlouvej se mi. Taky jsem tě kolikrát zranil."
"Jo, ale já ti natrhl ret a..."
Nechtěl jsem, aby se mi tady omlouval. Něžně jsem ho políbil a položil si ho na svoje tělo. Sálalo z něj horko, které mě příjemně hřálo. Ani jsem nečekal, že by po tomhle přiznávání ještě mohlo něco pokračovat.
Mýlil jsem se, špatně jsem svého společníka odhadl. Sjel po mém těle a opět si začal hrát v mém klíně. Lehl jsem si a tiše vzdychal. Doufal jsem, že to nikdy neskončí, ať nepřestane, ať neodejde, ať mě...miluje. Nevím, jestli kdy bude schopný mě milovat, ale doufám v to. On je úplně jiný, než za koho jsem ho měl. Byl jsem pošetilý, nikdy mě nenapadlo, že by mezi námi mohlo být přátelství a dokonce i něco víc. Přestávám o tom uvažovat, nechám si to na později. Nate náhle zvedl hlavu a naklonil se nade mnou, chopil jsem se příležitosti a začal ho dráždit tak, že ztratil rovnováhu a klesl opět na mé tělo. Když jsem ucítil, že úd v mém sevření začíná být jako kámen, rozhodl jsem se. A on to věděl. Odtáhl se ode mě a klekl si na postel. Opět mě udeřila ta nádherná vůně, když pohodil hlavou, aby mu v tu samou chvíli pramínky vlasů opět spadly do obličeje. Neměl jsem tu žádný gel, žádný olej a příliš jsem se bál, že mu ublížím. Nezbývalo nic jiného, než párkrát přejet prsty přes jazyk, navlhčit svůj penis a doufat, že to bude stačit. Přirozeně jsem neměl s něčím takovým zkušenosti, ale něco mi říkalo, že to bude snad i lepší, než normální sex. Já nevím...
Nechtěl jsem to natahovat. Proklouzl jsem do jeho těla, to se prohnulo a z plic se mu vydral výkřik a následné bolestné zasténání. Hrozně jsem se lekl, ale nemohl jsem z jeho těla ven. To bych mu natrhl svaly. Okamžitě jsem si uvědomil, že jsem si h měl lépe připravit a msto toho jsem do něj tak násilně vnikl. Ta bolest musela být příšerná.
"Nate? Jsi...v pořádku?" zeptal jsem se ustrašeně. Hrozně se pode mnou třásl. Byl tak slabý.
"Bolí to. Ale...zůstaň. Prosím tě...udělej s tím...něco." odpověděl trhaně a s roytřeseným hlasem.
"Asi vím, jak můžu pomoct. Nehýbej se."
Naslinil jsem si prsty a kroužil s nimi okolo vstupu do jeho těla. Potřel si slinami svůj penis a pomalu se v něm začal pohybovat. Zasyčel, ale potom prudce vydechl.
"To už je lepší." zašeptal a ohlédl se na mě. Usmál jsem se na něj a pokračoval.
Okamžitě jsem cítil tu horkost. Začal jsem se v něm pohybovat a Nate si položil hlavu na polštář. Nebyl jsem schopen slova, nějak mě to fascinovalo. Držel jsem ho za boky, nekompromisně do něj přirážel a opět cítil pevné sevření svalů. Vzal jsem do ruky jeho penis a začal pohybovat zápěstím tam a zpět. Po chvíli mi vyšel Nate vstříc a začal se pohybovat do rytmu přírazů, čím dál hlasitěji vzdychal. Chvíli jsem se bál, jestli nás někdo neuslyší, ale bylo mi to vlastně jedno. Ať nás klidně nachytají, teď mi na tom rozhodně nezáleželo. Přirážel jsem do jeho těla tak prudce, že v některých okamžicích Nate zasyčel bolestí, hned jsem to ale napravil laskáním jeho kůže a doteků na místech, kde jsem už věděl, že není radno si s nimi zahrávat. Odměnou mi vždy bylo nádherné zasténání, mísící se s mým vzdycháním. Cítil jsem, že už takhle dlouho nevydržím a začal jsem zrychlovat. Můj dech byl čím dál víc rychlejší a přerývavý. Pak už jsem se zmohl jenom na hlasité zasténání a naplnil jsem jeho tělo. Byl to neuvěřitelný pocit. Nate vzdychal, když jsem rukou třel jeho penis tak tvrdě, jak to většinou dělám sobě. Uslyšel jsem zašeptání svého jména nádherně sametovým hlasem a v tom okamžiku se má dlaň začínala plnit horkým spermatem, které mi protékalo mezi prsty a na bílém povlečení utvořilo několik malých skvrn. Mokré tělo pode mnou se neudrželo na končetinách a svalilo se na postel. Chvíli jsem ještě vydýchával doznívající orgasmus. Nate se třásl, byl slabý a nedokázal unést svou váhu. Ležel jsem na jeho zádech, stále uvnitř jeho těla. Líbal jsem ho na rameni a vzadu na krku. Tiše zavrněl.
"Jaspere, já...promiň, už jsem to...prostě nevydržel." zašeptal Nate a nevinně se na mě podíval.
"Já přece nic neříkám. Jen to tu budeme muset trošku vyčistit." usmál jsem se na něj.
"To asi jo. Můžeš...mohl bys ve mě ještě..ch-chvíli zůstat?"
"Koukám, že sis to asi hodně oblíbil." odpověděl jsem s úšklebkem.
"Ticho. Kdyby mě takhle někdo viděl...ale co, ať to klidně vidí."
"Moje řeč, lásko." zašeptal jsem mu do ucha...
Chvíli jsem v něm tedy ještě zůstal a naslouchal zrychlenému dechu svého milence. Po chvilce vyklouyl můj penic z toho nádherného těla a já mohl vidět, jak z Nateova těla po pramíncích vytéká sperma. To už mě dostalo, kdybych nevstal z postele, asi bych se neudržel a znovu se vnořil do jeho těla. Tentokrát by ho to ale bolelo víc, teď už bych se neokázal ovládnout. Jak už jsem řekl, vstal jsem a došel pro ubrousky, abych uklidil stopy naší vášně. Nadzvedl jsem stále ještě vyčerpaně ležící tělo a otřel prostěradlo i Nateův ochabující penis. Pak jsem si řekl, že nejlepší bude horká sprcha.
"Pojď, musíme se osprchovat." navrhl jsem, ale z peřin se ozvalo jenom líné zamručení.
"Tak já tě tam odnesu, když jinak nedáš."
Nate se začal smát, otočil se na záda a vztáhl do vzduchu ruce na znamení, že můj návrh přijímá. Odnesl jsem ho v náručí do sprchy. Byl stále vlhký. Pevně se ke mě přitiskl a jazykem přejížděl přes můj hrudník. Neodolal jsem se, zastavil jsem a začal ho líbat. Ty rty byly až říliš přitažlivé, než abych odmítl. Když od sebe oddělili rty, znovu jsem vykročil do sprchy. Je dost hubený, takže není vůbec těžký. Rozhodně ale není nic lehkého pronést člověka do koupelny, aniž bych mu neodřel nohy nebo neurazil hlavu o futra. Musím se pochválit, povedlo se mi ho tam donést bez úhony. Postavil jsem opatrně Natea na studené dlaždičky ve sprchovém koutě. Pustil jsem na nás teplou vodu a začal nás oba postupně umývat. Mýdlové bublinky létaly po dlaždičkách a praskaly vždy, když narazily na nějaký dosud suchý kousek naší kůže. Nate jen tiše čekal, koukal na mě a s prstem na rtech se lehce usmíval. Namydlil jsem si ruce a přitiskl se k němu tak, abych mu mohl umýt záda. Ale horká voda nejspíš nebyla tím hlavním, co ho zajímalo. Vtiskl mi polibek, chvíli se díval, co já na to a potom mi začal rukama jezdit po celém těle. Teď už jsem se definitivně vzdal iluzí, že by mohla proběhnout očista. Polibky i doteky jsem mu opětoval, ale už tu bylo příliš horko. A nezpůsobovala to jenom ta voda. Nate si klekl přede mě a začal olizovat můj penis. Znovu jsem musel zavřít oči a jenom tiše vzdychat. Bylo to příjemné, rukama zároveň hladil moje hýždě a nakonec vklouzl jedním prstem dovnitř mého těla. Nečekal jsem to a trošku sebou cukl, ale za malý moment jsem si to začal užívat.
"Tak tobě se to líbí. Jsi hodně zlobivý chlapec, víš to?" provokoval mě Nate a vložil si do úst můj znovu vzrušený penis.
"Nemluv. A přidej jeden prst...prosím" žadonil jsem o víc jako malé dítě. Ale chtěl jsem to. Chtěl jsem ho cítit v sobě. Až příliš moc jsem to chtěl.
Nate udělal, co jsem mu řekl. Když byly jeho prsty v mém těle celou svou délkou, začal s nimi otáčet a roztahoval je od sebe. Musel jsem se opřít o jeho ramena, byl to přímo šílený pocit. Po chvíli mi Nate řekl, ať se otočím. Udělal jsem to a cítil, jak ze mě Nate vytáhl prsty. Zakňučel jsem na protest, ale pak jsem pochopil, proč to udělal. Prsty teď nahradil hbitý jazýček, jehož špičku vklouzl Nate do mého těla a rychle jím kmital na všechny strany. Když už jsem to nemohl vydržet, moje tělo se začalo kroutit a Nate asi pochopil, že jestli do mě nevstoupí teď, tak promarní skvělou příležitost.
Cítil jsem, jak přiložil špičku svého penisu ke vstupu do mého těla. Potom už jenom přitlačil a bez problémů do mě pronikl. Cítil jsem jen malou bolest, podíval jsem se na něj a vynutil si polibek. Nate mě chytil za boky a začal se ve mě prudce pohybovat. Tolik vášně bych v něm nečekal. Zarýval mi nehty do zad, cítil jsem ostrou bolest v místech, kde byly jeho nehty naposledy. Viděl jsem, jak na dlaždičky stéká nejen voda, ale i krev. Líbilo se mi to. Možná jsem masochista, ale tohle jsem prostě nějakým způsobem potřeboval. Prsty jedné mé ruky obemkly můj penis a začaly ho tvrdě zpracovávat, zatímco jsem mezi dva prsty druhé ruky uvěznil Nateův penis, který slastně zavzdychal a začal přirážet o to tvrději. Cítil jsem se tak plný. Nebyl to vlastně jenom pocit, byl to fakt. A ta skutečnost, že je ve mě můj někdejší největší rival, teď milenec, že si mě ten bere tak, jak jenom on chce, to mě postupně přivádělo k dalšímu vyvrcholení. Začal jsem neuvěřitelně sténat, když jsem cítil, jak Nate naráží až nadoraz, nedokázal jsem držet tempo, prostě jsem jen stál, opřený o dlaždičkovou zeď a pomalu se blížil k úplnému vrcholu. Ucítil jsem, jak Nate zaryl nehty do mých boků a tvrdě naposledy přirazil do mého těla. V tu samou chvíli jako on jsem i já došel vrcholu. Ten pocit mě začal naplňovat štěstím. Líbali jsme se, potom se znovu osprchovali a řekli si, že už konečně ulehneme do peřin.
Zastavil jsem vodu, došel pro ručníky a donutil Natea, aby se osušil. Pak jsme vylezli z koupelny ven...
"Hej, kdo to byl?" zeptal se po chvíli Nate a zíral někam k oknu.
"Cože? Kde?" nechápal jsem, co tím myslel...
"Vypadalo to na Jacka, no, aspoň se už nemusíme vůbec skrývat, co říkáš?"
"No super, přistiženi při činu. Tebe aby někdo popoháněl bičem, pojď si lehnout." usmál jsem se.
"To není špatný nápad. Taky bychom to někdy mohli zkusit." smál se a přišel ke mně do postele.
Reagoval jsem na jeho poznámku stáhnutím jeho těla k sobě. Chvíli jsme se jen tak líbali a hladili, ale pak Nate schoval hlavu do mých vlasů a přitulil se ke mně. Přikryl jsem nás až ke krku peřinou, položil si hlavu na polštář a přitiskl si jeho měkké tělo ještě těsněji. Cítil jsem jeho mělký dech a tlukot srdce, který mě příjemně uklidňoval a uspával.
"Dobrou noc, lásko." zašeptal mi do ucha Nate a políbil mě.
"Dobrou noc, můj malý anděli." řekl jsem sladce a zachumlal nás oba ještě hlouběji do peřiny.
Po chvíli jsem přestal vnímat svět a ponořil se do svých snů, s milovanou osobou v náručí...

Konec
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jelikož jste navštívili blog,

klikněte zde, prosím :) 100% (87)

Komentáře

1 Dead.Caroline Dead.Caroline | Web | 7. ledna 2010 v 17:31 | Reagovat

Týýýýýýýýýýýýýý jooooo...nemám slov, prostě nemám slov! :)
Tyhlety povídky s ehm...gay tematikou se mi moc moc líbí :D Možná jsem zvrhlá, ale je to tak :D
Jej, já si toho Nathana představovala jako Joeyho Jordisona :D On je taky vlastně Nathan, co? :-)

2 Iris Iris | Web | 7. ledna 2010 v 18:20 | Reagovat

Carrot: Díky moc! Ehm, tyhle povídky jsou vlastně založené na gayích, ale je fakt, že femslash bych si zatím psát netroufala. Ano, Joey se jmenuje celým jménem Nathan Jonas Jordison a taky mi ho můj Nate trochu připomínal. Jestli jsi zvrhlá ty, tak já taky :D  :-D

3 Dead.Caroline Dead.Caroline | Web | 7. ledna 2010 v 18:39 | Reagovat

Nemáš za co ;) Femslash? Hm, zní to zajímavě :D Ale je pravda, že gayslash je o mnoho lepší.
Jo, já vím, že se tak Joey jmenuje :D Ono to bylo vlastně takový konstatování :D Ale je fakt, že ho Nate v povídce připomínal  :-D

4 Iris Iris | Web | 8. ledna 2010 v 20:21 | Reagovat

Carrot: Hmm, možná ano, ale zatím jsem ráda, že mám tolik nápadů pro slash:)
Je mi jasné, že to víš. Pravda, taky mi ho trochu připomněl:) Ale teď mě hlavně zajímá, co vymyslím pro Gorana a Trevora z první povídky, jak jistě víš ;-)

5 Dead.Caroline Dead.Caroline | Web | 10. ledna 2010 v 15:42 | Reagovat

Jistě, to vím až moc dobře :-D Takže pracuj, pracuj, ať mám zase co číst :-D Připadám si už jako feťák, co se nemůže dočkat další dávky drogy :-D

6 Iris Iris | Web | 11. ledna 2010 v 6:53 | Reagovat

Hahá :D To je pěkný, moje povídkz ti tady vytvořily závislost, mě ještě nakonec zavřou:D

7 Dead.Caroline Dead.Caroline | Web | 11. ledna 2010 v 16:29 | Reagovat

Velmi správně :D Za chvíli ze mě bude troska závislá na Irisiných skvělých povídkách :D

8 Iris Iris | Web | 11. ledna 2010 v 19:45 | Reagovat

Ale no tak, za chvíli se začnu červenat:D Jéé, já psala na jiném počítači, tak jsem si spletla y se z:) Stává se. No, pokračování Zpovědi se zatím zdá být zajímavé:)

9 Dead.Caroline Dead.Caroline | Web | 12. ledna 2010 v 8:41 | Reagovat

Ale ne, není proč :D To nevadí, chyby dělá každý z nás :D Ok, už se na něj těším :)

10 Iris Iris | Web | 13. ledna 2010 v 13:04 | Reagovat

Já vím, ale když v povídce něco zkazím, většinou to pak poruší celkový dojem. Teda aspoň já se s chybami moc nekamarádím:D

11 Lenka Lenka | E-mail | 8. března 2012 v 23:24 | Reagovat

Hele to bolo perfektné. nikdy by som nepovedala, že sa mi budu páčť povídky s gayi. za to môže Asagi :D tenhle blog sem si moc oblíbila. :-D  :-D

12 Nathan Nathan | Web | 9. března 2012 v 15:46 | Reagovat

[11]: Já za to nemůžu, vážně :-P No dobře, tak je to trošku moje vina :-D  Jůů, takže mám novou stálou zákaznici? Uau, tak to jsem moc rád :-*

13 Lenka Lenka | E-mail | Web | 16. května 2012 v 19:50 | Reagovat

[12]: troškku??? hodne :D :D áno to máš. :-* :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama